HLEDÁNÍ

Kdepak jsi, lásko, když tě hledám,

zraněná láskou ruce zvedám.

Prázdná jak studna v horkém létě,

co našly děti na výletě.

Prázdná a suchá - na nic není.

Nechte ji být - je k zapomnění.

Tak čeká studna a čas mine,

prázdná a suchá - hyne.

A ona čeká, čeká, touží

na malou myšku skrytou,

jenž hladová a žíznivá,

pacičkou písek odkrývá.

A drápkem hrabe chvíli krátkou

a tlapkou hrabe rozechvělou,

až kamínek, co v cestě stál,

odvalí kousek opodál.

A ještě jeden, jeden malý,

zaslechne zurčet vodu - zdali

je to jen sen, ta studna suchá?

Ale ne, už písek cuchá...

Kdo?

Pramínek, pramen, voda čistá.

slaboučká, ale sílí - dozajista.

Myško pij, pij a neváhej

a štědře vodu rozdávej.

Vždyť žízní símě v písku skryto,

že nevyrostlo, je mu líto.

Teď probouzí je polaskání

a voda budí je ze spaní.

A prchá dál ten pramínek,

ta předzvěst všech budoucích řek.

Osvěží zemi suchou, tvrdou

a živi dál ti malí budou.