RADOST

Tak nějak přemýšlím, co mi dělá radost a sleduji, co dělá radost lidem kolem mě i těm, kteří tu píší svoje příspěvky.

Už jste se zamysleli nad tím, z čeho máte největší radost?

Já mám třeba ráda květiny. Když jdu kolem květinářství, vždycky musím nakouknout a pozoruju tu barevnou živou nádheru, nebo když nakupuju v Hornbachu nebo Bauhauzu, nikdy neminu koutek s květinami - těch květů, barev, vůní... A co teprve venku! Moc se těším na první sněženky a bledule, fialky, tulipány, růže,...

Ale když si nějakou květinu přinesu domů, první den ji obhlížím a raduji se, ale další dny už si na ni tak nějak zvyknu a moc pozornosti jí nevěnuju.

Mám ráda dárky všeho druhu, ráda poznávám nové lidi a setkávám se s těmi, které mám ráda. To už je radost, která vydrží hřát přece jen delší čas...

Miluji tiché chvilky v modlitbě, kdy vnímám opravdu Boží přítomnost a mám pocit, že jsem milovaná a chráněná a v bezpečí a v Jeho náruči. Miluji chvilky duchovních setkání, společné modlitby a zpěvu, kdy jsme jako jedno tělo.

Ale přece jen jedna radost je pro mně radostí největší.

Nic nedokáže vyvážit to, když se mi podaří udělat radost někomu jinému. Když vidím jeho úsměv nebo rozzářené oči, když cítím, že někdo odchází nebo zůstává s radostí, které jsem mohla pomoci trochu i já.

A radost, to je veliká síla, která pomáhá překonávat malé i velké nesnáze všedních dní, dá zapomenout i na velké bolesti nebo trápení, dá sílu jít dál, snažit se víc, milovat.

A radost, kterou můžem dát nám nikdo nevezme.

Kytky zvadnou, čokoládu sníme, setkání skončí, ale dávat radost nám nemůže nikdo vzít ani zakázat.

Moc vám přeji velikou RADOST.